Pátý díl ze série Pane Bože, proč? otvírá otázku, kterou si položil každý z nás. Existuje Bůh? Existuje něco, někdo nad námi? Máme někým předem daný osud, nebo ne…? Neméně zajímanou otázkou ale je, proč nás tyto myšlenky stále doprovází?

Podle nedávného rozsáhlého průzkumu, který realizovala společnost STEM/MARK se zjistilo, že Češi nejsou zdaleka takoví ateisté, jak se tvrdí. Ve „vyšší moc věří 35 % Čechů, přímo v Boha věří a o své víře nepochybuje 9 %, s občasnou pochybností věří 12 %. Na posmrtný život věří 45 % lidí. Zajímavá čísla, co říkáte. Celý průzkum najdete na cemucesiveri.cz.

Pravděpodobně neexistuje člověk, který by si alespoň jednou nepoložil otázku, která se týká nadpřirozena.

Patříte-li mezi ty, kteří si pokládají podobné otázky, pak právě pro vás je tento díl. Tentokrát si Sam pozval Elišku Sovišovou.

Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Římanům 1,10.

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila… …A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan 1,1-5+14

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. J 3,16
Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat. 1J 4,11

Důkaz Boží existence

Když zklame Bůh

Zaujalo vás téma nebo máte další otázky? Napište nám, budeme rádi.

[contact-form-7]

Máme tu čtvrtý díl ze série Pane Bože, proč? A přituhuje. Odpuštění se totiž týká každého z nás. Jednak to vzájemné mezi námi lidmi, ale také to Boží odpuštění směrem k nám.

Bylo vám někdy ublíženo? Ublížili jste někdy někomu a máte pocit, že se s tím nedá žít. Že se to nedá napravit? Možná se něco nedá vzít zpět, ale dá se odstranit ten svíravý pocit? (Ne)odpuštění velmi zásadně ovlivňuje naši psychiku a dost pravděpodobně i naše fyzické zdraví. Tíživé pocity a výčitky člověka ničí a mnohé přivádějí k zoufalství a někdy i k zoufalým činům. Existuje nějaká cesta, jak tento stav změnit?

Patříte-li mezi ty, kteří si pokládají podobné otázky, pak právě pro vás je tento díl. Tentokrát si Sam pozval pastora Tomáše Ondráčka. Poslechněte si myšlenky, které se týkají těchto důležitých otázek.

Věříme, že Bible, je Božím dopisem pro lidstvo. Co k tomuto tématu říká?

Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna. (Iz 1,18; ČEP)

A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám. (Mt 6,12; ČEP)

Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec. (Mt 6,14; ČEP)

Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: „Pane, odpusť jim tento hřích!“ To řekl a zemřel. (Sk 7,60; ČEP)

Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. (Ef 4,32; ČEP)

Vaše hříchy, vaše přirozená odcizenost Bohu, byly hrobem, do něhož jste se sami uzavřeli. On ale vaše hříchy odklidil, hrob otevřel a propustil vás na svobodu. (Ko 2,13; SNC)

Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. (Ko 3,13; ČEP)

Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci. Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici. Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ (L 23,32.34; SNC)

Neříkej: „Odplatím se za zlo!“ Počkej na Hospodina, on se tě zastane. (Př 20,22; SNC)

Neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání. (1Pe 3,9; ČEP)

Potom mu Petr položil otázku: „Pane, když se proti mně můj bližní opakovaně prohřešuje, kolikrát mu mám odpustit? Sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. Pán Bůh s námi jedná jako král, který se rozhodl provést vyúčtování se svými podřízenými. Mezi prvními mu přivedli jednoho, který měl u něj miliónový dluh. Ten muž však neměl na zaplacení. Král tedy nařídil, aby ho s celou rodinou prodali do otroctví, rozprodali jeho majetek, a tak uhradili dluh. On však před králem padl na kolena a prosil ho: ‚Pane, měj se mnou trpělivost a já všechno zaplatím!‘ Králi bylo líto toho člověka, propustil ho, a dokonce mu celý dluh odpustil. Sotva však ten muž vyšel od krále, potkal člověka, který mu dlužil nepatrnou částku. Popadl ho a křičel: ‚Hned mi vrať, co jsi dlužen!‘ Ten chudák si před něj klekl a zoufale ho prosil: ‚Měj strpení a já ti zaplatím!‘ Ale věřitel stál na svém a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. Svědky té události to pobouřilo a šli to oznámit králi. Ten si předvolal nemilosrdného věřitele a řekl mu: ‚Ty ničemo! Jak velký dluh jsem ti odpustil, když jsi mne prosil! A tys nemohl odpustit svému druhovi tak směšnou částku?‘ A rozhněvaný král jej potom dal zavřít, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatí. Tak bude jednat můj nebeský Otec s vámi, jestliže nebudete ochotně odpouštět druhým.“ (Mt 18,21-35; SNC)

Síla naděje

Jak se zbavit kostlivců?

Duchovní pohled

Zaujalo vás téma nebo máte další otázky? Napište nám, budeme rádi.

[contact-form-7]

A je tu třetí díl ze série Pane Bože, proč? Tentokrát to bude hodně osobní. Kdo nebo co určuje mou hodnotu? Musím se všem zalíbit, aby si mne vážili? Jestli existuje Bůh, proč mne vůbec stvořil? A jestli je láska, jak mi dává najevo, že mu nejsem lhostejný?

Každému z nás se někdy stalo, že se cítil nemilován, dokonce odmítán. Jak se toto podepisuje na naší náladě, povaze a chování? Všichni asi tušíme, že zásadně. Mnozí z nás si nesou bolavé zkušenosti, které prožili v rodině, ve škole, v práci či kdekoliv jinde. A mnozí si pokládali otázku: existuje někdo, kdo by nám nikdy neublížil? Kdo by nám stále fandil, ať jsme jací jsme? Na koho bychom se mohli kdykoliv spolehnout?

Patříte-li mezi ty, kteří si pokládají podobné otázky, pak právě pro vás je tento díl. Tentokrát si Sam pozval pastora Pavla Smolku. Poslechněte si myšlenky, které se týkají těchto citlivých otázek.

Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho uvěří, unikl záhubě a získal věčný život. 17 Bůh svého Syna neposlal proto, aby svět odsoudil, ale zachránil. (J 3,16-17; SNC)

V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. (1J 4,9; ČEP)

Toto praví Hospodin zástupů, … : Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka. (Zach 2,12; ČEP)

Hospodin, který vás Izraelci, potomci praotce Jákoba, stvořil a dal vám život, však praví: Nebojte se, vždyť jsem vás vysvobodil. Nezapomněl jsem ani na jediného z vás, neboť všichni jste můj lid. (Iz 43,1; SNC)

Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud. 22 Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne. (Mt 5,21.22; SNC)
Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit. 28 Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách. (Mt 5,27.28; SNC)

Mějme na paměti, že za nás Kristus umíral v době, kdy jsme si zasloužili Boží odsouzení. 7 A to je co říci, protože i za nejušlechtilejšího člověka málokdo takovou oběť podstoupí. 8 Nám však Bůh dokázal svou lásku právě tím, že Kristus zemřel za nás, třebaže jsme byli špatní. 9 Oč více můžeme počítat s jeho milostí teď, kdy jsme Kristovou obětí již očištěni od svých vin! (Ř 5,6-9; SNC)

Jeden člověk měl dva syny. 12 Ten mladší řekl otci: `Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.´ On jim rozdělil své jmění. 13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. 14 A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi. 15 Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. 16 A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával. 17 Tu šel do sebe a řekl: `Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! 18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. 19 Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.´ 20 I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. 21 Syn mu řekl: `Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.´ 22 Ale otec rozkázal svým služebníkům: `Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. 23 Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, 24 protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´ A začali se veselit. (L 15,11-24; ČEP)

Za hranicí představivosti

Někdo tě má rád

Duchovní pohled

Zaujalo vás téma nebo máte další otázky? Napište nám, budeme rádi.

[contact-form-7]

Proč je na světě tolik zla? Proč se zlé věci stávají nevinným lidem? Jestli pro nás chce Bůh to nejlepší, proč nezasáhne proti zlu? Platí věta: „všechno zlé k něčemu dobré“? Pokud je Bůh všemohoucí, proč vůbec stvořil zlo? Chrání nás andělé?

Toto jsou jenom některé z mnoha otázek, která si lidé kladou v souvislosti se zlem.

Každého z nás se tohle bolavé téma týká. Není člověka, který by nebyl u nějaké nespravedlnosti spáchané na něm, či v jeho okolí. Každý z nás si zažil pocit ublížení. Proto se není čemu divit, že o zlu v různých formách probíhá bezpočet diskuzí.

Pokud se v souvislosti se zlem začne mluvit o Bohu, často přijde na řadu argument: kdyby existoval Bůh, nedopustil by to… Argument je to správný, jen málo kdo si uvědomí, že ten, kdo ho vysloví, už vlastně předpokládá, že Bůh je láska. Proto takováto reakce. Kdyby se předpokládalo, že Bůh je zlý, argument by nedával smysl – od zlého Boha by nikdo žádné dobro nečekal.

Takový Bůh ale není. Bůh je skutečná a čirá láska. Možná proto vnitřně toužíme po lásce, harmonii a zlo nám nedělá dobře.

Kdyby existoval Bůh, nedopustil by to…

Patříte-li mezi ty, kteří si pokládají podobné otázky, pak právě pro vás je tento díl. Tentokrát si Sam pozval Janu Polehnu, studentskou pastorku. Poslechněte si, co o původu zla říká Bible, Boží dopis pro tebe.

Pád satana:

Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost. Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. I skolím tě, srazím z hory Boží, cherube ochránce, vyhladím tě zprostředka ohnivých kamenů. Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi, dám tě za podívanou králům. Množstvím svých nepravostí, nepoctivostí svých obchodů jsi znesvětil své svatyně. Způsobím, že z tvého středu vyšlehne oheň a stráví tě, pohodím tě na zem jako popel před očima všech, kdo tě spatří. (Ez 28,14-18; ČEP)

A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé. (Zj 12,7-9; ČEP)

Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu. Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit.“ Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy! (Iz 14,12-15; ČEP)

A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! (2 K 11,14; B21)

Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ Žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: »Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.«“  Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ (Gn 3,1-5; ČEP)

Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám. (Jk 4,7; ČEP)

Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. (2Pt 3,9; ČEP)

V zemi Úsu žil muž jménem Jób. Byl to člověk bezúhonný a bohabojný. Měl početnou rodinu, sedm synů a tři dcery, a byl neobyčejně bohatý. … Jednoho dne, když se nebeské bytosti shromáždily před Bohem, postavil se mezi ně i satan. Hospodin se ho otázal: „Odkud přicházíš?“ Satan na to odpověděl: „Procházel jsem zemi a prohlížel si ji.“ Tu se Hospodin zeptal: „Všiml sis mého služebníka Jóba? Ne má na světě sobě rovného, ctí Boha a straní se všeho zlého.“ „Jaký div, že tě ctí, když se mu to tak dobře vyplácí, “ s výčitkou poznamenal satan. „Vždycky jsi ho chránil, i jeho rodinu a majetek. Daří se mu skvěle – je se podívej na jeho bohatství! To se mu to uctívá! Ale zkus mu to sebrat, a uvidíš, bude-li ti žehnat!“ „Dobrá,“ odpověděl Bůh. „Máš volnou ruku, pokud jde o jeho bohatství, jenom jeho těla se nedotýkej.“ S tím satana propustil. Netrvalo dlouho a katastrofa udeřila … Když Jób vše vyslechl, povstal, roztrhl svůj oděv, padl tváří do prachu a zašeptal: „Nahý jsem na svět přišel, nahý ho zase opustím.“ „Bůh si vzal zpátky jen to, co mu stejně patřilo. Buď požehnáno jeho jméno!“ Ani přes to hrozné neštěstí nepřešla přes jeho rty výčitka vůči Bohu.“ (Jb 1,1-3.6-13.20-22; SNC)

Nebeské bytosti se znovu shromáždily před Hospodinem a satan byl opět mezi nimi. Hospodin se ho otázal: „Odkud přicházíš?“ Satan odpověděl: „Procházel jsem zemi a prohlížel si ji.“ Tu se Hospodin zeptal: „Všiml sis mého služebníka Jóba? Nemá na světě sobě rovného, ctí Boha a straní se všeho zlého. A to i přesto, že jsem ti dovolil oloupit ho bez příčiny o všechno, co měl.“ „Kůži za kůži,“ odpověděl satan. „Vlastního života si člověk cení nadevšecko. Jen se dotkni jeho těla a do očí tě prokleje!“ „Budiž,“ odvětil Hospodin, „dělej si s jeho tělem co chceš, ale na život mu nesahej.“ S tímto svolením satan odešel a hned postihl Jóba ošklivými vředy na celém těle. Svědily tak, že se Jób škrabal starým střepem, vyhrabaným na smetišti. Manželka nad ním vrtěla hlavou: „Jak můžeš uctívat Boha, který na tebe tohle všechno dopustil? Tak za to Bohu zase pěkně poděkuj!“ On však odpověděl: „Jak můžeš mluvit tak bezbožně? Copak máme právo přijímat od Boha jen příjemné věci a nepříjemné odmítat?“ Ani v tomto trápení se Jób vůči Bohu neprohřešil jediným slovem.“ (Jb 2,1-10; SNC)

(Dalších 40 kapitol knihy Jób je hledání příčiny zla)

…Uznávám – blábolil jsem o věcech, o kterých nemám ponětí. Je to všechno nad moje chápání. … Mrzí mě to. Všechno odvolávám, stydím se za své řeči.“ … A když se Jób modlil za své přátele, Hospodin ho uzdravil a ztracený majetek mu nahradil dvojnásobně. … A Hospodin požehnal Jóbovi víc než na začátku, takže měl čtrnáct tisíc ovcí, šest tisíc velbloudů, tisíc volských spřežení a tisíc oslic. Měl taky sedm synů a tři dcery, …Po celé zemi nebylo krásnějších dívek nad Jóbovy dcery. (Jb 42,3.6.10.12.13.15; SNC)

Zkratky:

B21 Bible pro 21. století

ČEP Český ekumenický překlad

SNC Slovo na cestu

2K Bible, Druhý list Korintským

2P Bible, Druhý list Petrův

Ez Bible, kniha proroka Ezechiele

Gn Bible, kniha Genesis (První Mojžíšova)

Iz Bible, kniha proroka Izajáše

Jb Bible, kniha Jób 

Jk Bible, List Jakubův

Ř Bible, List Římanům

Zj Bible, kniha Zjevení

Velká naděje

V průběhu života si každý může povšimnout, že svět zachvátil konflikt mezi dobrem a zlem. Z toho, co vidíme ve zprávách, se zdá, že zlo vítězí. Denně slyšíme o nemocech, válkách, nezaměstnanosti a ekologických haváriích. Média zaznamenávají, co se děje, ale tato kniha odhaluje, proč tomu tak je. Najdete v ní také nástin toho, co se bude dít dál. Tento pohled do budoucnosti je založen na zdroji, který ve svých proroctvích nikdy nezklamal – na Bibli. Konflikt mezi dobrem a zlem se blíží k dramatickému vyvrcholení, které bude mít vliv na každého člověka na této planetě. I vy můžete přijmout naději předanou světu jeho Tvůrcem. Je na vás, zda budete stát na straně vítězů.

Dobrá zpráva o zlu

Pokud existuje dobrý Bůh plný lásky, kde se vzalo zlo? Pokud je Bůh všemohoucí, proč zlo už dávno nezničil? A proč mu vůbec dovolil vzniknout? Bude zlo existovat věčně? Co se můžeme z Bible dozvědět o původu zla? Co se z ní můžeme dozvědět o Božím řešení tohoto vážného problému? Jakou roli v tomto řešení hraje Ježíš Kristus?

Duchovní pohled

Zaujalo vás téma nebo máte další otázky? Napište nám, budeme rádi.

[contact-form-7]

Vážení a milí příznivci projektu Jsem s tebou, děkujeme vám!

Kdo jsem a kam jdu? Jaký je smysl mého života, pokud vůbec nějaký je? Co je cílem mého bytí? Proč necítím naplnění a nevidím smysl života?

Jeden starodávný příběh ukazuje, že stejné otázky si pokládali lidé i v dávné minulosti. Před dvěma tisíci lety se odehrálo zvláštní setkání ženy a tajemného muže u Jakobovy studny, která se nacházela v Samařsku. Vše se odehrálo za poledního žáru, kdy ke studnám lidé běžně nechodili. Tato žena se ale nechtěla s nikým potkat, proto šla ke studni za největšího vedra.

Jenže se s někým potkala a toto setkání změnilo celý její život. Seděl zde zaprášený, žíznivý a unavený poutník. Ani s ním nechtěla mluvit, byla však oslovena a požádána o vodu. V následném rozhovoru si uvědomila, že tento tajemný muž odkryl stránky jejího života a věci, o kterých si myslela, že zůstanou navždy skryty. Podivila se. Kdo je ten muž, který zná tajemství jejího života?

I ona byla žíznivá. Nejen po vodě, ale hlavně po smyslu života a dostala odpověď. Nebeský král osobně přišel k této zavržené ženě. Ten, který stvořil oceán, otevřel prameny a koryta řek, který má v moci všechny vodní hlubiny, požádal ženu o doušek vody, aby pomohl najít této ženě smysl života. Takový je. Těm, kdo k němu přicházejí, nabízí vnitřní pokoj a vyrovnanost.

Pokud i vy hledáte odpovědi na stejné otázky, podívejte se na následující video. Rozhovor Sama s pastorem Danem Hrdinkou vám možná poskytne další pohled na věc.

Boží Syn, Ježíš Kristus, přišel, abychom v něm poznali zachránce a přimkli se k němu. On je pravý Bůh a dárce věčného života. (1J 5,20; SNC)

A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (J 17,3; ČEP)

Vždyť co má člověk z veškerého svého pachtění, z honičky za žádostmi svého srdce, z toho, jak se pod sluncem pachtí? (Kaz 2,22; ČEP)

A tak jsem došel k názoru, jestli není pro člověka nejlepší jíst a pít, a při všem plahočení se alespoň tak mít dobře. Vždyť i tyto dary jsou od Hospodina. (Kaz 2,24; SNC)

Bůh si přeje, abyste svým příkladným životem umlčeli kritiku těch, kteří odsuzují Boží zvěst, třebaže nevědí, co jim přináší, a aniž zakusili její moc. (1Pt 2,15; SNC)
Odkazuji vám, abyste se navzájem milovali, jako jsem já miloval vás. Vaše vzájemná láska dokáže světu, že jste mými žáky.“ (J 13,34.35; SNC)

Aby zabránil případnému střetnutí s náboženskými vůdci, opustil Ježíš Judsko a vrátil se do Galileje. Šel skrze Samařsko. Kolem poledne přišel k Jákobově studni u městečka Sychar. Jeho učedníci odešli do města nakoupit něco k jídlu. Ježíš si chtěl u studny odpočinout. Sotva usedl, jedna z místních žen přišla pro vodu. „Prosím tě, dej mi napít,“ obrátil se na ni Ježíš. „Jak to, že žádáš službu od Samařanky, když jsi Žid?“ (Mezi Židy a Samařany vládlo totiž napětí.) Ježíš jí odpověděl: „Kdybys věděla, kdo jsem a co ti nabízím, prosila bys ty mne, abych ti dal napít té životodárné vody.“ „Vždyť nemáš žádnou nádobu! Jak chceš nabrat vodu z tak hluboké studny?“ namítla žena. „Jsi snad mocnější, než byl náš praotec Jákob, který ji vyhloubil? Čerpal z ní vodu pro sebe, svou rodinu i svůj dobytek.“ Nato jí Ježíš odpověděl: „Voda, kterou nabízím já, uhašuje žízeň navždy a naplňuje touhu po věčnosti.“ „Pane, tu vodu mi dej ať už sem nemusím chodit,“ prosila ho žena. „Jdi a přiveď svého muže,“ přikázal jí Ježíš. „Nemám muže,“ odpověděla žena. „To máš pravdu,“ řekl jí Ježíš. „Vystřídala jsi jich pět a ani ten, se kterým žiješ nyní, není tvůj muž.“ „Pane, vidím, že jsi prorok,“ vyhrkla s údivem.“ (J 4,3-19; SNC)

Umění klást si správné otázky

Na dveře slavného učence rabi Schwartze zaklepal pětadvacetiletý mladík.
„Jmenuji se Sean Goldstein“ představil se. „Přišel jsem, abych pod vaším vedením studoval Talmud.
„Umíte aramejsky?“
„Ne.“
„Hebrejsky?“
„Ne.“
„Studoval jste Tóru?“
„Ne, rabi, nestudoval. Nic se nebojte, s vyznamenáním jsem vystudoval filozofii na Kalifornské univerzitě, a právě jsem na Harvardu dokončil dizertační práci o sokratovské logice. Chtěl bych si teď své vzdělání doplnit studiem Talmudu.“
„Vážně pochybuji,“ pravil rabín, „že jste na studium Talmudu připraven. Je to naše nejhlubší kniha. Pokud si ale přejete, vyzkouším vás z logiky. Pokud uspějete, budu vás učit.“
Mladík s rabínovým návrhem souhlasil.
Rabi Schwartz vztyčil dva prsty. „Dva muži se spustí do komína. Když vylezou, jeden z nich má tvář špinavou, druhý ne. Který se umyje?“
Mladík na rabína chvilku zíral „To je otázka z logiky?“
Rabi přikývl na souhlas.
„Umyje se muž, který má špinavou tvář,“ zodpověděl otázku mladík.
„Špatně. Umyje se muž, který má tvář čistou. Je to logické. Muž se špinavou tváří se podívá na muže, který tvář špinavou nemá, a myslí si, že je čistý. Muž s čistou tváří se podívá na muže, který má tvář špinavou, a myslí si, že je špinavý. Takže se umyje muž, který má tvář čistou.“
„To je chytré,“ přiznal Goldstein. „Položte mi další otázku.“
Rabi vztyčil dva prsty. „Dva muži se spustí do komína. Když vylezou, jeden z nich má tvář špinavou, druhý ne. Který z nich se umyje?“
„To už jsme vyřešili. Umyje se muž, který má tvář čistou.“
„Špatně. Umyjí se oba. Je to logické. Muž se špinavou tváří se podívá na muže, který tvář špinavou nemá, a myslí si, že je čistý. Muž s čistou tváří se podívá na muže, který má tvář špinavou, a myslí si, že je špinavý. Takže se umyje muž, který má tvář čistou. Když to ale muž se špinavou tváří vidí, rovněž se umyje. Takže se umyjí oba.“
„To mě nenapadlo,“ přiznal Goldstein.  „Chyby v logice nedělám často. Položte mi další otázku.“
Rabi vztyčil dva prsty. „Dva muži se spustí do komína. Když vylezou, jeden z nich má tvář špinavou, druhý ne. Který z nich se umyje?“
„Umyjí se oba.“
„Špatně. Neumyje se ani jeden. Je to logické. Muž se špinavou tváří se podívá na muže, který tvář špinavou nemá, a myslí si, že je čistý. Muž s čistou tváří se podívá na muže, který má tvář špinavou, a myslí si, že je špinavý. Když ale muž s čistou tváří vidí, že muž se špinavou tváří mýt nehodlá, rozhodne se rovněž neumýt. Takže se neumyje ani jeden.“
Goldstein si zoufal. „Vím toho dost, abych mohl studovat Talmud. Položte mi ještě jednu otázku.“
Když rabi vztyčil dva prsty, Goldstein zaúpěl.
„Dva muži se spustí do komína. Když vylezou, jeden z nich má tvář špinavou, druhý ne. Který z nich se umyje?“
„Ani jeden.“
„Špatně. Už chápete, proč vás na studium Talmudu sokratovská logika nepřipraví? Řekněte mi, jak je možné, aby se dva muži spustili do stejného komína a jeden měl tvář špinavou a druhý ne? Copak to nechápete? Celé je to nariškajt, hloupost, a pokud strávíte život snahou najít odpovědi na hloupé otázky, budete nacházet jen hloupé odpovědi.“

Cesta ke Kristu

Jen málo knih se může chlubit takovým rozšířením jako Cesta ke Kristu. Kniha byla přeložena do více než sto padesáti jazyků, dočkala se bezpočtu různých vydání a milionových nákladů. Ve 13 krátkých kapitolách stále přináší inspiraci a vede čtenáře po celém světě k odpovědím na odvěké otázky lidské existence.

Skrytá touha po věčnosti

Proč jsme tady, jaký smysl má náš život? Opravdu se každý narodí a zemře – a to je vše? Jak je možné, že přes všechny naše životní zkušenosti s „realitou“ se někde hluboko v nás krčí touha po životě, který nekončí? Pojďme sledovat celoživotní snahu nejmoudřejšího vládce Orientu – Šalomouna – najít odpovědi na tyto palčivé otázky.

Duchovní pohled

Vtip

Zaujalo vás téma nebo máte další otázky? Napište nám, budeme rádi.

[contact-form-7]