Když zavřu oči –
zas vidím moře hvězd…
(Jen některých znám jména.)
Znovu se vracím
z výprav lesních cest –
příjemně unavená…
Znovu se slunce
v ranní rose třpytí,
pak pomalu ji pije…
Zase se louka zdobí
ornamenty z kvítí –
a věnečky z nich vije…
Znovu se prudká
letní bouře žene –
stvol trávy k zemi kloní…
Po ní se na obloze
v dešti duha klene
a vzduch opojně voní…
Zas slyším bzukot
rojů lesních včel
vysoko v korunách…
V mém srdci dík se,
Bože, rozezněl,
se slzou na řasách…
(Věra Gajdošíková, Chci Tě chválit… )
Foto: Unsplash
