Zas je tu podzim…
chladná rána – a slunce zimomřivé…
Šedivá mračna větrem rozfoukaná –
a vzpomínky tak živé…
Vzpomínky na léto, teplo a vůně…
na vlahé letní noci…
Mé zkřehlé srdce po tom přímo stůně,
jak ptáče bez pomoci…
Však i ten podzim o krásu se snaží
s barvami na paletě…
Posílá ptáky do výměnných stáží,
ať cítí se jak v létě…
A až se vrátí?
Na těch křídlech ptačích
zas teplo přijde k nám…
To Bůh tak řídí – a proto mi to stačí…
Teď jenom vzpomínám…

 

Zdroj: www.dobrejitro.cz

Fotografie: www.pixabay