Babička: „Na co se nejvíc po cestě těšíš? Na výhled do údolí, anebo na hrad?“
Otázka směřuje vnukovu pozornost spíše k pozitivním možnostem výletu.
Vnuk: „Na hrad.“
Vnuk si vybírá jednu z možností, a tím je zároveň nasměrován k očekávání hradu. Patrně i déle vydrží šlapat a bude mít z výletu pozitivnější vzpomínku. Babička výše uvedenou otázkou navíc vnukovi naprogramovala společnou pozitivní vzpomínku.
Babička (2): „Nebolí tě nožičky nebo něco jiného?“
Otázka směřuje vnukovu pozornost spíše k možnosti vnímat obtíže. Mimochodem, když hledáme problém, tak jej skutečně najdeme. Vnuk bude mít tendenci si začít všímat bolesti. Patrně i méně vydrží, což babička brzy zjistí. Babička výše uvedenou otázkou navíc vnukovi pravděpodobně naprogramovala společnou negativní vzpomínku.
