Můj otec měl vždy v zásobě své typické věty. Jako děti jsme se tomu někdy smáli. Dnes se nám ale ukazuje moudrost těchto jeho vět. Stále znovu říkával: „Člověk musí s každým zacházet s laskavou vlídností.“ Tuto formulaci jsme měli za poněkud květnatou. Otec ale tento základní postoj uskutečňoval ve styku se zákazníky svého obchodu s elektrem a lidmi ve farnosti.
Když jsme u stolu někdy hovořili o jiných lidech a propírali je, vždy byl přísný: „O druhých se nemluví.“ Tento postoj mého otce ve mně dnes i nadále působí. Když se mě v médiích ptají na jiné lidi, odpovídám podobně jako můj otec: „Nemluvím o druhých, protože je neznám. Neodvažuji se posuzovat druhé, protože neznám jejich příběh ani motivy.“
(Kořeny, Portál 2015)
Foto: Unsplash, Xavier Mouton
