Je-li v obecném pojetí kladných témat psychologie něco, o čem zřejmě nikdo nebude pochybovat, že to kladné téma je, pak to je moudrost. Té byla věnována pozornost filozofů a teologů od nepaměti.
V současných studiích psychologie moudrosti se setkáváme s důrazem na vztah moudrosti k vedení dobrého, či dokonce optimálního života. Moudrost je pak chápána jako to, co člověku právě toto dobré vedení života za různých složitých okolností, které mohou nastat, umožňuje. V této souvislosti se hovoří o pragmatických znalostech, tj. o těch, které byly získány právě v těžkých, ba kritických životních situacích, zvláště pak v těch, jež byly tvořivě vyřešeny…
Pomocí určité metody se nyní zkoumá také vztah moudrosti k věku, vztah moudrosti k různým profesím atp. Zjistilo se např. že s moudrostí se lze setkávat v průběhu celého života (v každém věku), že míra moudrosti se radikálně zvyšuje v době adolescence (mezi 15-25 lety) a že její úroveň je relativně stabilní od 25 do 75 let. Pokud jde o vyšší věk, bylo zjištěno, že kolem 80. roku života poněkud klesá. Bližším a hlubším studiem však bylo prokázáno, že se tento pokles týká jen tzv. fluidní části kognitivní složky moudrosti. Jinak řečeno: Kvalita moudrosti zůstává i ve vysokém stáří nedotčena, i když např. vyjadřování a rychlost myšlení probíhá pozvolněji.
(Pozitivní psychologie, Portál 2015)
Foto: Unsplash, Kristian Black
