V prosinci určitého roku zničil laboratoř jednoho výzkumného pracovníka obrovský požár. Jeho téměř celoživotní práce byla zničena.
V těch největších plamenech hledal vědce jeho čtyřiadvacetiletý syn, a když ho našel, chtělo se mu plakat.
„Stál tam jak socha,“ vyprávěl později, „jen jeho bílé vlasy mu vlály ve větru. Bylo mu šedesát sedm a jeho celoživotní práce vzala za své.“
Tu mu otec řekl: „Charlesi, najdi svou matku a přiveď ji sem – tohle už nikdy neuvidí!“
Když si následujícího rána syn prohlédl trosky, zareagoval: „V katastrofě se skrývá velký význam. Všechny naše chyby shořely. Díky Bohu, že můžeme začít znovu.“
(Zdroj: internet)
Foto: Unsplash
