Až jednou po létech na konci cesty žitím
se hvězda života k západu nakloní,
vrátím se ze strání s pestrobarevným kvítím,
ať stáří života nám provoní.
Až potom přijde čas, by počet ze svých činů
každý z nás předložil, než život dohoří,
kéž ani jeden z nás nenese žádnou vinu
a odpuštěna jsou i všechna příkoří.
Kéž můžem s úsměvem opustit tento svět,
ve kterém od mládí bok po boku jdem spolu,
vždyť láska naše je ten nejkrásnější květ,
co lékem byl nám v tísni, žalu, bolu.
Až jednou po létech na konci cesty žitím
se hvězda života k západu nakloní,
vrátím se ze strání s pestrobarevným kvítím,
a stáří života vzpomínky provoní.
Zdroj: www.dobrejitro.cz
Fotografie: www.pixabay.com
