Dvě přítelkyně, obě už trochu v letech, byly natolik ješitné, že jedna před druhou tajila svůj zhoršující se zrak. Naopak, vychvalovaly své dobré oči a žádná z nich by se nenechala přesvědčit, aby si pořídila brýle. Mezitím se dozvěděly, že na vedlejším domě má být instalována pamětní deska na památku velkého hudebníka, který žil v tomto domě tři roky během svých studií. Aby se jedna před druhou nezesměšnila, každá zvlášť si předem zjistila, co má být na tabuli vyryto. Po cestě do své oblíbené kavárny se zastavily před sousedním domem. Navzájem se upozorňovaly na krásnou pamětní desku. „Zde žil ten slavný hudebník…“ předčítala jedna, a druhá doplnila: „Vespod je letopočet a v rohu vpravo dole menším písmem stojí ‘Městský úřad‘ a jméno našeho města.“
Holčička ze sousedství obě dámy užasle poslouchala a pak se smíchem vykřikla: „Co to čtete? Ta deska tam ještě vůbec nevisí!“

 

Zdroj: www.dobrejitro.cz

Fotografie: www.púixabay.com