„To, po čem toužíme možná víc než po čemkoli jiném a zároveň se toho nejvíc obáváme, je, aby nás ostatní viděli v celé naší lidskosti.“ Tento citát pochází z autobiografie spisovatele Fredericka Buechnera Telling Secrets (Sdělování tajemství). Když se někomu otevřete, je to, jako byste udělali krok do neznáma, což může být děsivé. Jako byste odhalili své hrdlo. Současně se tím však stáváte dostupnými. Tím, že ukážete části svého já, které často skrýváte, své „ošklivé“, „slabé“ a „trapné“ stránky, dáváte ostatním šanci vás uvidět, se vším všudy přijmout a říct: „Takhle jsi v pořádku“, „Chci tu být s tebou, i když jsi zrovna na dně“, „To nevadí, že se teď chováš dětinsky“, „Jasně, ty tvoje výbuchy smíchu asi vypadají trochu hloupě, ale mně se líbí, že se nebojíš“ nebo: „Mám tě rád, protože se dokážeš uvolnit a působit lidsky. Díky tomu se totiž můžu chovat stejně.“ Teprve když sebereme odvahu ukázat se ostatním takoví, jací skutečně jsme, se s nimi totiž můžeme naplno setkat. Odhalit své jádro a rozhodnout se pro zranitelnost jsou tedy první kroky nutné k navázání důvěrného kontaktu s druhými lidmi.
Zdroj: www.dobrejitro.cz
Fotografie: www.pixabay.com
