Padá sníh. Dlouhá záclona z vloček padá dolů z nebe,
přikrývá stromy, pole, trávu, posype mne i tebe.
Padá sníh. Bílý koberec přikrývá všechno k zimnímu spánku,
je ticho, jen pod nohama vrže sníh – neslyšíš ani šepot vánku.
Padá sníh. Ta vláha tolik potřebná při jarním tání,
to padá z nebe radost z budoucího zrání.
Padá sníh. Pro radost v dětských očích, pro jejich jasný smích,
když uhánějí z kopce při jízdě na saních.
Padá sníh. A moje duše k Tobě letí blíž
s díky i prosbou na rtech – vím, že mne vyslyšíš.
Děkuji, Pane, za tu krásu, která je všude kolem nás.
Děkuji za vše, za Tvou lásku, za to, že slyším znít Tvůj hlas.
Prosím Tě, Pane, buď stále se mnou, neodvracej ode mne svou tvář.
Veď mne vždy k sobě tou správnou cestou, ať jednou vidím Tvé slávy zář.
Zdroj: www.dobrejitro.cz
Fotografie: www.pixabay.com
