Podzimní vítr si pohrává s listy,
které padají ze stromů
jako utržené stránky
z kalendáře.
Nedávno zelené a mladistvé,
naplněné mízou a životem,
nyní září odstíny zlata a mědi
v poledním slunci.
Nenaříkají nad svým osudem.
Tiše umírají, a přece
bezstarostně tančí v rytmu
podzimního větru.
Až přijde můj čas,
přál bych si být připraven
odejít bez reptání,
bez křečovitého stisku zábradlí
tohoto života.
Zdroj : www.pixabay.com
Fotografie: www.pixabay.com
