V prostředí sociální služby má podpůrnou roli hlavně pomáhající tým. Prvním úkolem je vysvětlit pravdu a opakovaně potvrzovat, že milovaný skutečně zemřel a nevrátí se. I když může toto jednání působit tvrdě a nekompromisně, jeho hlavním důsledkem je snížení nejistoty pozůstalého. Důležité je, aby pozůstalý viděl kolem sebe osoby, které mu pomohou v těžkých časech. Možnost ventilovat emoce hněvu a smutku přispívá k uzdravujícímu truchlení, které se postupně stává méně intenzivní a pozůstalý sám zažívá dočasnost své vnitřní trýzně. V praxi se užívají karty s pozitivními výjevy ze života zemřelého. Tyto karty neznamenají neempatické zlehčování situace ani snahu o únikové jednání. Jakýkoli pozitivní obraz umožňuje pozůstalému nabrat sílu, vnitřně si odpočinout a pochopit, že negativní obrazy v mysli budou postupně slábnout.
(Stárnutí, paliativní péče a prožívání zármutku, Portál 2020)
Foto: Unsplash
