Pokaždé, když si kupuju něco nezdravého, zasáhnou mě výčitky svědomí. Je to relativně často, takže bych si mohl zvyknout, ale místo toho je to horší a horší. Já bych se s tím i naučil žít, ale mám strach, k čemu to povede. Protože pravdu je třeba šířit. A žít zdravě přece je pravda.
A tak když vidím, jak maminka kupuje dětem lízátko, mám cukání k ní přijít, napomenout ji. Zatím to zvládám, ale až to jednou udělám, určitě se se zlou potážu. Není se co divit, protože pravda se těžko přijímá. Zejména, když o ni nikdo nestojí.
