Na cestě k odpuštění a smíření je také třeba připustit, že došlo k selhání. Svou chybu by měl přiznat nejen druhý člověk, i my sami bychom se nad sebou měli zamyslet. Někdy nám pýcha brání vidět, jak moc nás druhý zranil. Někdy nás plně zaměstnává zlost a zklamání a domníváme se, že nám druhý vlastně nestojí za to, abychom se jím zabývali.
Je důležité si uvědomit, že odpuštění s sebou nenese nutně usmíření. Je velmi dobře možné odpustit nějaké jednání, a přesto se rozhodnout nepokračovat dále ve vztahu s člověkem, který nás zranil, ať už jde o vztah partnerský, či přátelský.
Ke smíření docházejí vždy dva lidé, k odpuštění však může dojít člověk sám. Člověk se může pro odpuštění rozhodnout, a zbavit se tak bolesti a hněvu. Tuto cestu může zvolit sám za sebe. Není třeba čekat, že druhý udělá první krok.
(Odpustit druhým, odpustit sobě, Portál 2021)
