Jeden cestovatel se vydal do rozsáhlých amazonských pralesů v Jižní Americe. Pátral po ložiscích ropy, které tam mohly být, a velmi pospíchal. První dva dny se domorodci, které si najal jako nosiče, přizpůsobovali rychlému, vyčerpávajícímu tempu bílého muže. Třetího dne ráno se však nepohnuli a nedalo se z nich dostat ani slovo. Stáli, jako by tam ani nebyli. Bylo jasné, že se nemíní vydat na cestu.
Badatel netrpělivě ukazoval na hodinky a výraznými gesty se snažil naznačit hlavnímu nosiči, že je třeba vyrazit, protože je tlačí čas.
„Nejde to,“ řekl klidně hlavní nosič. „Tito muži spěchali kupředu příliš rychle a nyní čekají, než je dohoní jejich duše.“
Dnes jsou lidé stále rychlejší. Ale současně jsou i neklidní, vyčerpaní a nešťastní, neboť jejich duchovnost zůstala za nimi a nemůže je dohnat.
Jak je to se souladem mezi tvým tělem a duchem? O čem svědčí tvá míra klidu, štěstí a energie? Nepotřebuješ se častěji „zastavit“ a počkat, až se do bezduchého těla opět „nastěhuje duše“ (Duch)? A co k tomu využít již dnešek?

(Věčnost začíná už dnes, Advent-Orion 2020)

Foto: Unsplash

Vyberte si téma: