Pootevřeným oknem
slyším
hluk dětí,
bezstarostně se
smějících
na zeleném plácku
pod okny.
Zpočátku mě to dráždí.
Nemohu se soustředit
na práci.
Práce, práce, práce.
Zapomněl jsem
se zaposlouchat
do šumění padajících kapek deště?
Švitoření ptáků?
Smíchu dětí?
Je ťukání na klávesnici
mého laptopu
jediná symfonie,
kterou
je schopen vnímat
můj unavený
mozek?
Petr Škrla
Foto: Unsplash, Miley Jaki
