Omluvte mě. – Tento výraz je gramatickým a faktickým rozkazem. Druhého nemůžeme nutit k tomu, aby nám odpustil. Této formulaci je lepší se vyhnout.
Omlouvám se. – Tento obrat je jemnější, nicméně také nevhodný. Vyvolává představu, že můžeme sami sebe omluvit. Je to však druhý, který odpouští, nebo ne.
Je mi to líto. Promiň. – Vyjádření je v pořádku. Takto však může znít formálně, neupřímně.
Omlouvám se ti/vám. – Vyjádření je v pořádku. Mluvčí vyjadřuje pokoru a ponechává druhému svobodu k rozhodnutí.
Prosím, přijmi/přijměte mou omluvu. – Jde o vyjádření, které je ještě lepší než to předchozí, dává najevo vaše dobré způsoby.
Výběr slov pro omluvu je poměrně velmi důležitý. Stejně tak záleží na vaší upřímnosti a přesvědčivosti.
Foto: Unsplash
