Důležitým činem nezbytným pro vyřešení nejedné spleti konfliktů, je právě odpuštění. Tento projev moudrosti, sebeovládání a vnitřní morálky je výzvou jak pro extraverty, tak pro introverty. Liší se jen podoba, v jaké je pro tyto typy obtížná.
Extraverti bývají bezprostředně po konfliktu zmítání emocemi. V této fázi je téměř nemožné po nich chtít, aby použili tak nepřirozený prostředek, jako je odpuštění. Další obtíží je nedostatek sebereflexe, kterým extraverti nezřídka trpí. To, jak vidí samy sebe, je velmi často subjektivní pohled, a tak mají tendenci své vlastní problémy svalovat na druhé. Pokud však nezvládnou odpustit v krizovém okamžiku, hrozí, že na věc zapomenou a někomu zůstane nezahojená jizva.
Introverti nebývají v prožívání, prožívání bývá v nich. Navenek jsou tedy klidnější, ale agresivita, která se nevybije navenek, se musí vyčerpat vnitřně. Introvert si tak celý spor mnohem víc prožije v sobě než ve vnějším světě. Konflikt trvá velmi dlouho, a zatímco extravert již celou záležitost po hodině pustí z hlavy, introvert se k ní v myšlenkách vrací ještě roky. Sžíravé pocity jsou introvertovi největší překážkou v cestě k odpuštění.
Zdroj: www.dobrejitro.cz
Fotografie: www.pixabay.com
