Kim závidí Kajovi, že nikdy nepřibere, bez ohledu na to, kolik toho sní. Podle Kim jí stačí podívat se na zákusek a hned přibere. Kaj závidí Kim, že má úžasnou paměť a pamatuje si všechny kódy, hesla, narozeniny a jména. Sám Kaj má potíže vzpomenout si, co bylo v novinách, které po dvaceti minutách čtení před chvílí odložil.
To jsou příklady toho, co běžně označujeme jako závist. Po očku sledujeme své okolí a s různým stupněm zoufalství a podráždění zjišťujeme, že ostatní mají něco, co nám chybí nebo co bychom chtěli mít. Může se to týkat kariéry, rodiny, vlastností, schopností, majetku, vzhledu – všude je v různé míře přítomná závist. Otázkou je, jakou roli jí dovolíme hrát. Někteří lidé k tomu přistupují s lehkostí a humorem, se zdravou dávkou sebereflexe. V tu chvíli závist působí podnětně a vede ke zvědavosti. „Ukaž mi, jak se pracuje s motorovou pilou, taky chci umět pokácet strom.“ Ale závist s sebou nese i riziko, že si budeme připadat méněcenní, že budeme mít pocit, že selháváme a potkává nás jedna porážka za druhou. V takovém případě může závist plodit zklamání a hněv vůči druhému, který pak může být obviňován z toho, že je obdařen takovými schopnostmi a výhodami, že si jeho protějšek připadá méněcenný.
Zdroj: www.dobrejitro.cz
Fotografie : www.pixabay.com
