Přátelství dělá náš život krásnějším. Dobrý přítel umí potěšit i napomenout, ale hlavně je tu, když potřebujeme poradit nebo se jen sdílet o to, co právě prožíváme. Při čtení úvodních slov Lukášova evangelia mám pocit, že tento lékař musel být Theofilovi dobrým přítelem. Sepsání evangelia ho muselo stát spoustu času a energie. On si ale navíc ověřoval vše, co ve svém díle uvádí, u očitých svědků, aby náhodou svého kamaráda neuvedl v omyl.
Tento kratičký úvodní text mi nastavil nepříjemně přesné zrcadlo. Přemýšlím nad tím, nakolik si já vždy ověřuji to, co říkám. A nemyslím teď na své veřejné proslovy a kázání. Spíš na rozhovory se svými blízkými, kde mohu mluvit tak, „jak mi zobák narostl“.
Žijeme v době, kdy se moc nehledí na to, jakou váhu má naše slovo. Každý přece ví, že se nevyplácí věřit tomu, co slyšíme. Doba, kdy se v novinách psala pravda, je už dávno pryč, tak proč bychom si měli dělat starosti s pravdou?
Přesto si myslím, že bychom si z Lukáše měli vzít příklad. Místo pouhého papouškování toho, co jsme někde četli nebo slyšeli, raději ověřujme, zda je to pravda, dříve než to pustíme dál. A nejen tehdy, když hovoříme s přítelem.
Zdroj: www.dobrejitro.cz
Fotografie: www.pixabay.com
