K modlitbě hledám, Pane, slova,
v pokoře skláním hlavu svou,
má mysl letí k tobě znova,
jsi nadějí mou jedinou.
Jsi skálou, jíž se denně chytám,
uprostřed světa hříchu, zla
a když jsem pochybnostmi zmítán,
z prachu mne zvedá ruka tvá.
Jsi světlem, Pane, k němuž míří
přes víry žití mého loď
a víra v tebe všechno smíří,
ty zveš mě k sobě: „Synu pojď“.
Ač obtížen jsem mnoha hříchy,
já věřím v odpuštění tvé.
A prosím, zbav mě, Pane, pýchy,
pokorou naplň srdce mé.

 

Zdroj: www.dobrejitro.cz

Fotografie: www.pixabay.com