Kdysi dávno žil vládce, který nikdy nenosil boty. Královské nohy měl stále odřené a poškrábané. Jednoho dne ho to tak rozčílilo, že si dal zavolat svého věrného sluhu a přikázal mu: „Chci, aby zítra ráno byly v celém mém království koberce! Jinak budeš o hlavu kratší!“
Chudák sluha do půlnoci přemýšlel, jak splnit tento nemožný úkol. Byl si téměř jist, že ráno přijde o hlavu. Když se už začalo rozednívat, jeho strach se náhle změnil v radost. Dostal nápad. Vyskočil z postele a utíkal do místnosti, kde měl vládce sklad koberců.
Když se král ráno probudil, pospíchal ke královskému oknu, aby se podíval, jestli je celé království pokryto koberci. Nikde však neviděl ani metr koberce. Začal hrozně křičet: „Sluha! Kde je můj sluha? Bude o hlavu kratší!“
Právě v tu chvíli se sluha objevil v královských dveřích a v rukou držel dva stejné, neznámé předměty. „Vaše Veličenstvo, prosím, vyzkoušejte si nejprve toto,“ prosil krále. Král souhlasil. Tento sluha byl prvním člověkem na světě, který na královské nohy obul pár měkkých bačkor.
Králův hněv se v mžiku změnil v radost. Chodil po pokoji v měkkých bačkorách a při každém kroku se usmíval.
(Pojďme si číst, Advent-Orion, Vrútky 2006)
Foto: Unsplash
