Slavný tenista Boris Becker, kterému se ve sportovním světě podařilo vystoupit až na vrchol všech možných žebříčků, učinil překvapivé vyznání: „Byl jsem bohatý. Měl jsem všechno, co jsem chtěl a potřeboval. A přece jsem prožíval to, co je údělem mnohých slavných filmových a popových hvězd. Nebyl jsem šťastný. Postrádal jsem vnitřní klid, a dokonce jsem uvažoval, že si vezmu život. Byl jsem jen loutkou, která bavila druhé.“
Když vyšla anglickému spisovateli Jacku Higginsovi šedesátá kniha, zeptali se ho novináři, co ve svém zralém věku a věhlasném postavení považuje za svůj největší objev, který by si vzal s sebou do mladých let, kdyby se tam mohl vrátit. K překvapení všech Higgins odpověděl: „Je to poznání, že jsem nedosáhl ničeho, co by mě plně uspokojilo.“
K podobnému poznání dospěl i apoštol Pavel, a proto napsal věřícím v Efezu, že plné uspokojení může člověk nalézt jen ve spojení s Kristem, který je „původcem a dárcem všeho“. Pavel se k Ježíši upnul celým svým životem. O tom, že to bylo správné rozhodnutí, svědčí jeho vyrovnanost v každé situaci, v níž se nacházel. Dokonce i jako vězeň spoutaný řetězy…
(…tak proto věřím, Advent-Orion 2014)
Foto: Unsplash, Jesley Juraez
