Když slyším o východním pobřeží USA, nechává mě to chladným. Zaslechnu-li však Kalifornie, Seattle nebo Los Angeles, oči mi zasvítí radostí. Při prohlížení atlasu cítím štěstí při pohledu na mapu Řecka, Itálie a Španělska, při pouhém nalistování Skandinávie mi naskakuje husí kůže a na Sibiř se nemůžu ani podívat.
Když už bych tedy někdy musel na východ, pak rozhodně na jih. Jenže nad jižním východem stejně vítězí severní západ a úplným ideálem je západ jižní.
Samozřejmě je mi vzhledem ke kulatosti země jasné, že když budu putovat dlouho na západ, nakonec stejně skončím na východě. Ale s takovou logikou na mě nesmíte, to by se mi všechno zhroutilo.
Já prostě určitým pojmům přikládám jiné významy, než ve skutečnosti mají. Uvědomuji si to, ale zároveň omlouvám tím, že u těch světových stran to zas až takový problém není.
Horší je, když si pojmy plete třeba ministr, policajt nebo jiný mocný, a důsledky toho dopadají na lidi kolem něj. To pak končí legrace.
(bjt)
Foto: Unsplash
