Nikdo netušil, kdo první vyslovil to ohavné podezření, ale šuškání skrývané do dlaní nebylo možno přeslechnout a významné pohledy ostatních mnichů, kdykoli Naitó procházel kolem, nešly přehlédnout. Představený si ho zavolal k sobě a naléhavě ho žádal, aby se už nikdy nevzpíral pravidlům řádu a aby se při ranním procesí nedíval na tu hezkou mladou ženu a už vůbec se nepokoušel s ní promluvit. Naitó pokorně poklekl a se sklopenou hlavou řekl: „Odpusťte mi, mistře, jestli jsem se protivil nařízením řádu. Myslel jsem, že bude lepší tu ženu utěšit a přitom myslet na Boha, než odříkávat zbožné verše a přitom myslet na tu hezkou ženu.“ Mistr se zvučně rozesmál a už věděl, jaké téma bude své žáky vyučovat druhý den.
Zdroj: www.dobrejitro.cz
Fotografie : www.pixabay.com
