Per Erik Solem, profesor gerontologie a odborník v oblasti stárnutí, se domnívá, že v současné době zažíváme kampaň proti stárnutí. Popisuje tak skutečnost, že kultura vyjadřuje vůči stárnutí citelnou nechuť, jako by šlo o něco odpudivého. Tvrdí také, že představy a veškerá debata o podstatně prodlouženém životě můžou vést k tomu, že stárnutí a nemohoucnost budou vzbuzovat ještě větší odpor. Ideál mladistvosti se v naší kultuře opěvuje tak mohutně, že představuje hrozbu pro starší lidi a proces stárnutí obecně. Sama dobře znám, jak je svůdné, když mě druzí chválí, že vypadám mladší, než jsem, ale současně ve mně proti tomuto ...

„Mnozí lidé jako by byli nešťastní ze zásady,“ řekl mistr. „Neboť získávají ze svého utrpení uspokojivé domnění, že cítí, že žijí, jak osvětluje tento krátký příběh: Jistá žena, jež si pro sebe ustavičně mumlala ‘Ach, mně se vede špatně! Ach, mně se vede špatně!’, vyhledala lékaře. Vyšetřil ji, a protože se nejednalo o nic vážného, podal jí nějaký lék, který začal okamžitě účinkovat. Žena odcházela od lékaře a pořád dokola si mumlala: ‘Ach, to se mi vedlo špatně. Ach, to se mi vedlo špatně.’“   Zdroj: www.dobrejitro.cz Fotografie: www.pixabay.com