Proč je na světě tolik zla? Proč se zlé věci stávají nevinným lidem? Jestli pro nás chce Bůh to nejlepší, proč nezasáhne proti zlu? Platí věta: „všechno zlé k něčemu dobré“? Pokud je Bůh všemohoucí, proč vůbec stvořil zlo? Chrání nás andělé?

Toto jsou jenom některé z mnoha otázek, která si lidé kladou v souvislosti se zlem.

Každého z nás se tohle bolavé téma týká. Není člověka, který by nebyl u nějaké nespravedlnosti spáchané na něm, či v jeho okolí. Každý z nás si zažil pocit ublížení. Proto se není čemu divit, že o zlu v různých formách probíhá bezpočet diskuzí.

Pokud se v souvislosti se zlem začne mluvit o Bohu, často přijde na řadu argument: kdyby existoval Bůh, nedopustil by to… Argument je to správný, jen málo kdo si uvědomí, že ten, kdo ho vysloví, už vlastně předpokládá, že Bůh je láska. Proto takováto reakce. Kdyby se předpokládalo, že Bůh je zlý, argument by nedával smysl – od zlého Boha by nikdo žádné dobro nečekal.

Takový Bůh ale není. Bůh je skutečná a čirá láska. Možná proto vnitřně toužíme po lásce, harmonii a zlo nám nedělá dobře.

Kdyby existoval Bůh, nedopustil by to…

Patříte-li mezi ty, kteří si pokládají podobné otázky, pak právě pro vás je tento díl. Tentokrát si Sam pozval Janu Polehnu, studentskou pastorku. Poslechněte si, co o původu zla říká Bible, Boží dopis pro tebe.

Pád satana:

Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost. Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. I skolím tě, srazím z hory Boží, cherube ochránce, vyhladím tě zprostředka ohnivých kamenů. Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi, dám tě za podívanou králům. Množstvím svých nepravostí, nepoctivostí svých obchodů jsi znesvětil své svatyně. Způsobím, že z tvého středu vyšlehne oheň a stráví tě, pohodím tě na zem jako popel před očima všech, kdo tě spatří. (Ez 28,14-18; ČEP)

A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé. (Zj 12,7-9; ČEP)

Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu. Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit.“ Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy! (Iz 14,12-15; ČEP)

A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! (2 K 11,14; B21)

Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ Žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: »Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.«“  Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ (Gn 3,1-5; ČEP)

Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám. (Jk 4,7; ČEP)

Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. (2Pt 3,9; ČEP)

V zemi Úsu žil muž jménem Jób. Byl to člověk bezúhonný a bohabojný. Měl početnou rodinu, sedm synů a tři dcery, a byl neobyčejně bohatý. … Jednoho dne, když se nebeské bytosti shromáždily před Bohem, postavil se mezi ně i satan. Hospodin se ho otázal: „Odkud přicházíš?“ Satan na to odpověděl: „Procházel jsem zemi a prohlížel si ji.“ Tu se Hospodin zeptal: „Všiml sis mého služebníka Jóba? Ne má na světě sobě rovného, ctí Boha a straní se všeho zlého.“ „Jaký div, že tě ctí, když se mu to tak dobře vyplácí, “ s výčitkou poznamenal satan. „Vždycky jsi ho chránil, i jeho rodinu a majetek. Daří se mu skvěle – je se podívej na jeho bohatství! To se mu to uctívá! Ale zkus mu to sebrat, a uvidíš, bude-li ti žehnat!“ „Dobrá,“ odpověděl Bůh. „Máš volnou ruku, pokud jde o jeho bohatství, jenom jeho těla se nedotýkej.“ S tím satana propustil. Netrvalo dlouho a katastrofa udeřila … Když Jób vše vyslechl, povstal, roztrhl svůj oděv, padl tváří do prachu a zašeptal: „Nahý jsem na svět přišel, nahý ho zase opustím.“ „Bůh si vzal zpátky jen to, co mu stejně patřilo. Buď požehnáno jeho jméno!“ Ani přes to hrozné neštěstí nepřešla přes jeho rty výčitka vůči Bohu.“ (Jb 1,1-3.6-13.20-22; SNC)

Nebeské bytosti se znovu shromáždily před Hospodinem a satan byl opět mezi nimi. Hospodin se ho otázal: „Odkud přicházíš?“ Satan odpověděl: „Procházel jsem zemi a prohlížel si ji.“ Tu se Hospodin zeptal: „Všiml sis mého služebníka Jóba? Nemá na světě sobě rovného, ctí Boha a straní se všeho zlého. A to i přesto, že jsem ti dovolil oloupit ho bez příčiny o všechno, co měl.“ „Kůži za kůži,“ odpověděl satan. „Vlastního života si člověk cení nadevšecko. Jen se dotkni jeho těla a do očí tě prokleje!“ „Budiž,“ odvětil Hospodin, „dělej si s jeho tělem co chceš, ale na život mu nesahej.“ S tímto svolením satan odešel a hned postihl Jóba ošklivými vředy na celém těle. Svědily tak, že se Jób škrabal starým střepem, vyhrabaným na smetišti. Manželka nad ním vrtěla hlavou: „Jak můžeš uctívat Boha, který na tebe tohle všechno dopustil? Tak za to Bohu zase pěkně poděkuj!“ On však odpověděl: „Jak můžeš mluvit tak bezbožně? Copak máme právo přijímat od Boha jen příjemné věci a nepříjemné odmítat?“ Ani v tomto trápení se Jób vůči Bohu neprohřešil jediným slovem.“ (Jb 2,1-10; SNC)

(Dalších 40 kapitol knihy Jób je hledání příčiny zla)

…Uznávám – blábolil jsem o věcech, o kterých nemám ponětí. Je to všechno nad moje chápání. … Mrzí mě to. Všechno odvolávám, stydím se za své řeči.“ … A když se Jób modlil za své přátele, Hospodin ho uzdravil a ztracený majetek mu nahradil dvojnásobně. … A Hospodin požehnal Jóbovi víc než na začátku, takže měl čtrnáct tisíc ovcí, šest tisíc velbloudů, tisíc volských spřežení a tisíc oslic. Měl taky sedm synů a tři dcery, …Po celé zemi nebylo krásnějších dívek nad Jóbovy dcery. (Jb 42,3.6.10.12.13.15; SNC)

Zkratky:

B21 Bible pro 21. století

ČEP Český ekumenický překlad

SNC Slovo na cestu

2K Bible, Druhý list Korintským

2P Bible, Druhý list Petrův

Ez Bible, kniha proroka Ezechiele

Gn Bible, kniha Genesis (První Mojžíšova)

Iz Bible, kniha proroka Izajáše

Jb Bible, kniha Jób 

Jk Bible, List Jakubův

Ř Bible, List Římanům

Zj Bible, kniha Zjevení

Velká naděje

V průběhu života si každý může povšimnout, že svět zachvátil konflikt mezi dobrem a zlem. Z toho, co vidíme ve zprávách, se zdá, že zlo vítězí. Denně slyšíme o nemocech, válkách, nezaměstnanosti a ekologických haváriích. Média zaznamenávají, co se děje, ale tato kniha odhaluje, proč tomu tak je. Najdete v ní také nástin toho, co se bude dít dál. Tento pohled do budoucnosti je založen na zdroji, který ve svých proroctvích nikdy nezklamal – na Bibli. Konflikt mezi dobrem a zlem se blíží k dramatickému vyvrcholení, které bude mít vliv na každého člověka na této planetě. I vy můžete přijmout naději předanou světu jeho Tvůrcem. Je na vás, zda budete stát na straně vítězů.

Dobrá zpráva o zlu

Pokud existuje dobrý Bůh plný lásky, kde se vzalo zlo? Pokud je Bůh všemohoucí, proč zlo už dávno nezničil? A proč mu vůbec dovolil vzniknout? Bude zlo existovat věčně? Co se můžeme z Bible dozvědět o původu zla? Co se z ní můžeme dozvědět o Božím řešení tohoto vážného problému? Jakou roli v tomto řešení hraje Ježíš Kristus?

Duchovní pohled

Zaujalo vás téma nebo máte další otázky? Napište nám, budeme rádi.