Je klidná letní noc. Místo spánku pobíháme s kolegy po výrobních halách a dokončujeme zakázku. Za pár hodin přijdou dělníci i vedení a vše musí být zase v provozu. Vše běží podle plánu a já mám radost. Je vidět, že Pán Bůh má hodné lidi rád. S velkou rezervou jsme vše zvládli. Počítače spokojeně vrněly a dělníci spouštěli své stroje. Také máte radost, když se v životě věci daří? První telefon bylo jen sdělení, že kolega narazil na drobný problém. Stále vládne radost a klid.
Následující desítky telefonátů změnily nový den v zoufalý sled neřešitelných problémů. Celý systém měl časté výpadky, komplikovala se výroba, na dvoře stály kamiony, protože nefungovala expedice. Beznaděj a žádné řešení.
Kolikrát stojí člověk v životě ve slepé uličce, před zdí, kterou nelze překonat. A co Bůh – jen mlčí nebo si zrovna udělali na nebesích přestávku? Každý jsme jiný. Někoho ovládne vztek, jiný má slzy na krajíčku. Jak dál, když žádné dál není…
Někdo věří na náhodu, já v laskavost Hospodinovu. Život nemá často šťastné konce, ale sem tam nějak přežijeme i ty chvíle složité. Spíše ze zoufalství mě napadlo vyměnit jednu novou část systému za tu původní – a ejhle, svět byl hned trochu veselejší. Objevilo se Světlo na cestu ze tmy…
Zdroj : www.dobrejitro.cz
Fotografie www.pixabay.com
