Černé díry, barevné mlhoviny, triliony bezejmenných galaxií... V tom pulzujícím vesmíru spatřuji Tvou nesmírnou moc, Pane, a konečně chápu, kým bych i já mohl být, kdybych se Ti věčně nepletl do cesty. (Petr Škrla) Foto: Unsplash, Casey Horner
Asi znáte ty pocity, když někam spěcháte autem, snažíte se jet co nejrychleji a najednou se stane něco, co vás přivádí ke stavu infarktu – kolona aut. Poslušně se, skřípajíce zuby, do kolony zařadíte a přemýšlíte, jak jenom se dostat na přednější místo. Častokrát pak naštvou bezohlední hazardéři, kteří předjíždějí i tam, kde by neměli, jenom proto, aby se dostali pár metrů před vás. Nedávno jsem měl podobný zážitek. Snažím se neriskovat, tak jsem jenom skřípal zuby a přetáčel nižší rychlostní stupně, abych aspoň akceleroval, když už jedu tak pomalu. Po pár minutách v koloně při projíždění jednou vesnicí ...
Mezi mnoha rostlinami na poušti má pouštní akácie výsadní místo. Všechny rostliny potřebují při sázení kyprou půdu a vodu, a obojí je na poušti vzácností. Nepatrná rostlinka akácie se vine pouští, až narazí na příhodné místo a zapustí kořen, který se dovede zarýt do písku až osmdesát metrů hluboko. Tam v podloží nalezne vodu a živiny a roste uprostřed pouště. Kolem ní se pak usadí další rostliny, přicházejí lidé a odpočívají v jejich stínu. Tak uprostřed pouště vyroste malá oáza, v níž se dá žít. Jak hluboko sahají kořeny mé lásky a kolik je těch, kteří se v mé ...
Náš syn se narodil s vadou chodidel. Do jeho tří let absolvoval několik náročných operací a lékaři nám sdělili, že se to spraví, ale že Tomáš nikdy nebude běhat jako jiné děti. Skutečně, v šesti letech byste podle jeho chůze nepoznali, že má nějaký problém. Když jsme se toulali po ZOO nebo jsme šli na celodenní výlet, někdy si stěžoval, že ho bolí nohy. Tak jsme vždy udělali přestávku a pak šli dál. Neřekli jsme mu, proč ho nohy bolí. A tak to nevěděl. Děti v našem okolí samozřejmě při hraní běhaly a Tomáš se k nim přidával. Neřekli ...
Jak se v pohledu neuropsychologů jeví odpuštění? Podle jejich zjištění je jádrem odpuštění „schopnost dané osoby vzdát se práva odplaty v zájmu toho, aby bylo dosaženo rovnosti (nonspecifické kongruence)“. Člověk je toho schopen díky vyššímu stadiu vývinu svého mozku. Ukazuje se, že tam, kde bylo použito řešení konfliktu odpuštěním po narušení rovnováhy (např. zklamáním důvěry), se snížila bojovnost mezi svářenými stranami sporu. Jiným důsledkem použití odpuštění při řešení mezilidských krizí je indukce empatie u lidí, kteří jsou svědky tohoto projevu. Andrew B. Newberg (americký neurolog) v této souvislosti uvádí jako příklad sociálního dopadu projevu odpuštění velký rozmach křesťanství v ...
Slovo láska vyvolává v každém z nás vzpomínky i očekávání. Každý z nás si ale pod ní může představit něco jiného. Pokud sledujeme telenovely, pak si možná vybavíme noci plné vášně, každý den obrovskou kytici růží..., prostě život jako ve snu nebo v pohádce. Pro mne je symbolem lásky maminka sedící celou noc u postýlky svého nemocného dítěte. Dítě, které mamince na zahrádce utrhne pár prvních sedmikrásek. Manželka, díky které vím, že ve skříni najdu vždy čisté prádlo. Otec, který ráno vstává a pak třeba celý den jezdí autem po zledovatělých cestách, aby své rodině zajistil vše, co k ...
Můj otec měl vždy v zásobě své typické věty. Jako děti jsme se tomu někdy smáli. Dnes se nám ale ukazuje moudrost těchto jeho vět. Stále znovu říkával: „Člověk musí s každým zacházet s laskavou vlídností.“ Tuto formulaci jsme měli za poněkud květnatou. Otec ale tento základní postoj uskutečňoval ve styku se zákazníky svého obchodu s elektrem a lidmi ve farnosti. Když jsme u stolu někdy hovořili o jiných lidech a propírali je, vždy byl přísný: „O druhých se nemluví.“ Tento postoj mého otce ve mně dnes i nadále působí. Když se mě v médiích ptají na jiné lidi, ...
Kateřina Porterová napsala: „Lásce je třeba se znovu a znovu učit - nemá to konce. Nenávist žádné školení nepotřebuje, stačí ji pouze podnítit.“ Bůh nám ve své lásce dal lidi, abychom se z nich těšili, a věci, abychom je užívali. Je smutné, že často nás věci, práce, počítač, peníze... tak pohltí, že zapomeneme na důležitost a kvalitu našich mezilidských vztahů. Emerson jednou napsal: „Staráme se o své zdraví, ukládáme si peníze, uklízíme si pokoj a skříň, ale kdo se moudře stará, aby mu nechybělo to nejcennější - přátelé?“ Křesťanství je záležitost vztahů - s Bohem a s lidmi. Nezáleží ...
Kdo v přítomnosti přátel pečlivě zvažuje každé slovo, bývá jen zřídka opravdovým přítelem a jen zřídka je schopen přátelství. Je třeba být dostatečně velkorysí, abychom mohli být před přáteli takoví, jací jsme. Pokud je ztratíme kvůli své nedokonalosti, je to užitečná ztráta, protože to nikdy opravdoví přátelé nebyli. Foto: Unsplash, Jakob Owens
Chtěl bych být s tebou, alejí tě vésti, od lidí s tebou spěchat do lesů, kde květy pestré spatříš kvésti, kytici ti jich s láskou přinesu. Tam v stínu lesa, kde budeme sami, tam srdce dám ti jako před léty. Jen stromy s ptáky budou s námi a vzpomínky nám přijdou v ústrety. Zas ruku v ruce půjdem mlčky lesy, vždyť lásce velkých slov je netřeba. A žal a smutek odložíme kdesi a šťastni budem spolu oba dva. (František Bukvaj, Vyznání lásky) Foto: Unsplash, Jakob Owens