Před více než deseti lety, když mi bylo čtyřicet let, jsem se jednou podívala do zrcadla. Byl zimní večer a v koupelně svítila jen slabá žárovka. V tom světle moje tvář poprvé vypadala staře. „Jsem přísná stará ženská!“ pomyslela jsem si a tehdy začalo moje truchlení. Truchlení je bezpochyby správné slovo pro popření, smutek a schopnost snášet nepříjemné. Cítila jsem je tehdy - a cítím je dodnes. Za mým truchlením je určitá marnivost, to je jasné. Nikdy jsem nebyla krásná, ale určitě jsem před třiceti lety vypadala líp a byla jsem v lepší kondici než dnes. K tomu všemu ...

Na život se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. Můžeme například předpokládat, že všechno, co se v něm děje, má svoji přirozenou příčinu. Pro všechno, co kolem sebe vidíme, pro všechno, co je, bylo a bude, existuje nějaké racionální vysvětlení, které můžeme najít, když budeme dostatečně dlouho hledat. Tímto způsobem se na život dívá stále více lidí, a to zejména v západních zemích světa. Pro ně Bůh zemřel s rozvojem moderní vědy a technologií. V obrovském, neosobním vesmíru jsme sami, a až náš život skončí, neexistuje pro nás žádná naděje. Před několika lety zemřel jeden z mých blízkých přátel. ...

Jeden velmi bohatý muž prožíval hlubokou depresi. Byl stále smutný a nespokojený. Nabídl obrovskou částku tomu, kdo ho udělá šťastným. Netrvalo dlouho a navštívil ho filozof. Přinesl mu novou hru, kterou vymyslel. Zpočátku muže docela zaujala, ale po několika dnech jej přestalo bavit hrát pořád stejnou hru. Zanedlouho se u něj zastavil další filozof. Ten si připravil docela jiný plán. Donesl mu dřevo, které měl rozřezat na malé kousky a z nich potom vyrábět různé zajímavé předměty. Tato činnost na chvíli povznesla jeho ducha, protože práce zušlechťuje srdce. Ale po nějaké době nastal ten osudný den, kdy bohatý muž ...