Existuje Bůh? Existuje něco, někdo nad námi? Máme někým předem daný osud, nebo ne...? Neméně zajímanou otázkou ale je, proč nás tyto myšlenky stále doprovází?
Bylo vám někdy ublíženo? Ublížili jste někdy někomu a máte pocit, že se to nedá napravit? Jak odstranit ten svíravý pocit, pokud to vůbec lze?
Kdo nebo co určuje mou hodnotu? Musím se všem zalíbit, aby si mne vážili? Jestli existuje Bůh, proč mne vůbec stvořil? A jestli je láska, jak mi dává najevo, že mu nejsem lhostejný?
Proč je na světě tolik zla? Proč se zlé věci stávají nevinným lidem? Jestli pro nás chce Bůh to nejlepší, proč nezasáhne proti zlu? Platí věta: "všechno zlé k něčemu dobré"? Pokud je Bůh všemohoucí, proč vůbec stvořil zlo? Chrání nás andělé?
Kdo jsem a kam jdu? Jaký je smysl mého života, pokud vůbec nějaký je? Co je cílem mého bytí? Proč necítím naplnění a nevidím smysl života?
Bůh nemá problém nám dát věčný život hned teď. Brání mu v tom ale přítomnost hříchu. Protože kdyby ve věčnosti měl existovat hřích, potom by se život stal peklem. Ježíš Kristus žil v harmonii s Bohem a zemřel za naše hříchy. Pro nás je to naděje, že strach ze smrti nahradí jistota vzkříšení a věčnosti. Druhý díl nového pořadu HopeTV.cz s misionářem Korneliem Novakem nese název "Život x smrt". PODÍVEJTE SE NA PŘEDNÁŠKY
Co říkají biblická proroctví o okamžiku, ve kterém vyvrcholí naše dějiny? Dá se mluvit o konci světa? Jakou úlohu v tom hraje Ježíš Kristus?
Nemohu nevěřit První ze série přednášek Proč nezkusit cestu víry. Nese název Nemohu nevěřit. Přemýšleli jste někdy o tom, co bylo dříve? Slepice, nebo vejce? Myšlenka, nebo hmota? V úvodní části si můžete poslechnout zamyšlení pastora Pavla Šimka a v druhé části myšlenky Prof. RNDr. Vladimíra Krále, PhD, DSc. Prof. Král hovoří mj. o složitosti vesmíru i mimořádnosti polohy Země ve vesmíru. Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Římanům 1,19-20
Helenin hlas zněl znepokojeně: „Myslíš, že bychom mohly jít spolu na oběd?“ Roky jsme spolu byly přítelkyně a prošly jsme všemi krizemi, které se za ta léta vynořily. Byla jsem připravena poskytnout Helen veškerou emocionální podporu, jaké jsem jen byla schopna. Šla jsem do restaurace s očekáváním špatných zpráv. Jak se ukázalo, Helen podporu opravdu potřebovala - právě byla jmenována ředitelkou nové firmy pro styk s veřejností, s dvojnásobným platem, než měla dříve. Byla to práce snů! Tak proč byla tak nervózní? „Není moc lidí, kterým tuto novinu mohu říci a kteří mi to přejí,“ povzdychla si. „Jsi skoro ...
Teta a malý synovec si vyšli do zoologické zahrady. Pomalu procházeli kolem klecí a výběhů se zvířaty, srpnové sluníčko hřálo, prostě pohoda. Na konci zoo procházeli kolem plotu, který byl místy vyvrácený a volal po opravě. Chlapec se zastavil, zamyslel a ztichl a po chvíli si teta všimla, že za sebou táhne dlouhý těžký klacek. Vzápětí sebral na cestě velký kámen. Teď už měl opravdu co nést. Tetě bylo jasné, proč ty „zbraně“ vláčí, a nedalo jí to, aby si ještě nepřisadila: „Ten povalený plot se mi vůbec nelíbil, radši půjdeme rychleji, co kdyby na nás vylítl třeba tygr.“ ...